Škody Octavia 3
Třetí novodobá generace Octavie vyrostla natolik, že se délkou karoserie řadí mezi střední třídu, tedy manažerská auta. Většinou ostatních parametrů, motorovou paletou, úrovní nabízeného komfortu, ale i cenami však patří o kategorii níž - mezi kompakty, tedy do nižší střední třídy.
Koncern Volkswagen umožnil měrou vrchovatou splnit Škodě u nové Octavie heslo, kterým model razí úspěch od začátku – nabídnout kus auta navíc. Na druhou stranu si však pohlídal, aby moc nelezla do zelí Passatu, ale třeba i Superbu nebo Golfu.
Kombinace manažerského vzhledu a užitné hodnoty na národ, který se chce autem chlubit, ale zároveň ho potřebuje jako pracanta, zabírala v minulých generacích a těžko se na tom bude něco měnit.
Největší zbraní Octavie v porovnání s ostatními auty nižší střední třídy zůstává gigantický kufr, jehož objem se ještě mírně zvětšil a délka prodloužila. Skvělý přístup do něj zajišťují páté dveře, které z Octavie dělají takzvaný liftback, a představují výhodu proti sedanům, u nichž se do kufru leze jen úzkým víkem.
Zlepšila se dosavadní slabina – šířka v interiéru. Posměšná přezdívka užovka, kterou schytává řada škodovek, už na Octavii neplatí. Potěší i parametry motorů. Nejvýraznějším dojmem z prvních testů však byla lehkost, s jakou se Octavia vrhá do zatáček. Jako bych ani neřídil auto dlouhé skoro 4,7 m. Za to může Octavia děkovat nižší hmotnosti i parádně naladěnému řízení.
Na suchém kvalitním asfaltu ani nebyl znát technický krok zpět v podobě pouze jednoduché zadní nápravy. Nápravu víceprvkovou, kterou disponovaly všechny Octavie první a druhé generace, dostala alespoň špičková verze 1.8 TSI nebo plynový G-TEC. Ta chováním v extrému vyhoví i největším fajnšmekrům.
Multilinkem se chlubí i verze s pohonem všech kol, který se koncem roku 2014 poprvé v historii nastěhoval i do liftbacku
Mezi slabší místa Octavie patří například fakt, že nepobere pět dospělých cestujících. Prostřední místo na zadním sedadle totiž nedisponuje dostatečně vysokou opěrkou hlavy.
Zatímco design karoserie se podle mne podařil na jedničku a novinka se nemusí stydět ani v porovnání s vozy Audi nebo BMW, které z některých úhlů připomíná, tak vzhled přístrojové desky na mě působil svou monolitičností méně hodnotně než u minulé generace, i když ho většinou tvoří příjemně měkké plasty.
Octavia nemá vyloženě přímé konkurenty. Liftbacky nižší střední třídy jsou většinou kratší (Škoda Rapid/Seat Toledo), nebo mají jinou filozofii jako například hybridní Opel Ampera a Toyota Prius. O třídu výš se Octavii nejvíc blížil rozměry Renault Laguna, výklopnými pátými dveřmi disponují například také Audi A5 Sportback, Ford Mondeo, Opel Insignia nebo delší brácha Superb.
Nepřímými konkurenty jsou pro Škodu Octavia sedany nižší střední třídy. Asi nejvíce jí šlapal na paty Renault Fluence. Zapomenout nesmíme ani na prostornější hatchbacky, například Hondu Civic.
Octavia v Česku nejvíc plní roli služebního vozu. Pořizují si ji i rodiny a páry, které využijí velkého kufru.
Škoda Octavia třetí generace se na českém trhu prodává od začátku roku 2013.
Vzhled vyšperkovaných verzí na mne zapůsobil už při statické premiéře a první jízdní testy příznivý dojem ještě umocnily. Nové Octavii hodně prospělo hlavně rozšíření. Působí monumentálně, důstojně, reprezentativně, a přitom moderně a nadčasově. Ze předoboku mi trochu připomíná bavoráky, zadní světla vytažená do boků zase evokují starší generaci Audi A6.
Až ďábelsky podtrhují modernost a reprezentativnost auta přední linky LED denního svícení na příplatkových xenonových světlometech.
Klasickou anténu nahrazuje elegantní žraločí ploutev, ale pouze u verzí s GPS navigací. Ostatní provedení mají anténu zabudovanou do skla.
V roce 2015 jsem se dostal i k základní výbavě Active. Ani ona nevypadá jako úplná šmudla, i když černý plast na klikách a zrcátkách trochu dojem kazí.
Přístrojová deska u aut s nejvyšší výbavou sice na první pohled vypadá díky příplatkovým velkým barevným displejům také moderně, ale při delším pobytu v autě na mě i její vyšperkovaná verze působila laciněji než u předchozí generace.
V kvalitě materiálů přitom problém není. Měkčené plasty velmi příjemné na dotek vyplňovaly u zkoušených verzí vrchní i střední část přístrojovky. Plasty jsou ale vzhledově příliš stejnorodé, takže vznikají velké monolitické plochy.
To platí dvojnásob o přístrojovce výbavy Active, byť obohacené o lepší rádio. Také její plasty jsou ale většinou velmi příjemné na dotek.
Zajímavý designerský prvek představuje stejně jako třeba u nové Toyoty Auris zasahování linie výplní dveří do prosklené části. Působí to moderně a dynamicky, a přitom nemá negativní vliv na výhled z auta. Ten sice omezují i nadále masivní sloupky, ale připadalo mi, že je mezi nimi a zrcátky více místa. Fotku si můžete zvětšit kliknutím na ni stejně jako všechny ostatní v testu.
Odhlučnění kabiny mi nepřipadalo tak špičkové jako u nového Golfu nebo u většiny manažerských aut. Ani zavírání dveří nebo schránek v přístrojové desce není úplně tlumené. Osobně za tím vidím výsledky snahy koncernu VW oddělit lidovější Octavii od dražších aut typu Superbu nebo Passatu. Interiér nové Octavie už na mne zkrátka nepůsobil tak prémiovým dojmem jako u předchozí verze.
